Pokud nevíte jak komunikovat s lidmi, měli byste trénovat. Jinak si totiž nebudete umět při oslovování a balení dívek poradit s různými jejich reakcemi, ani rozvíjet rozhovor. V praxi pak ztroskotáte většinou na prvním dívčiným záporu a přes ten se nedokážete dostat, protože vás nic nenapadne. Je to pochopitelné, protože komunikující člověk se z předchozího životního mlčouna nestane během vteřiny.
Říká se, že žádný učený z nebe nespadnul. Ovšem v konverzaci platí jiná pravidla než v učení. Zatímco se totiž v pohodě zvládnete sami naučit třeba hlavní města evropských států za pár minut, konverzovat se sami nenaučíte ani za sto let. Nepomůže vám ani kamarád, či kamarádka, která by se snažila simulovat různé typy lidí. Známí lidé vám totiž budou nahrávat, nebo naopak vymýšlet nereálné situace. Jediná možnost, jak se naučit bavit s lidmi je pouze jedna, a to: vyrazit do terénu.
Nejlepší by bylo trénovat na dívkách a pokračovat v jejich oslovování, tím se samozřejmě naučíte nejvíc. Bohužel hodně lidí to zabalí po prvním nevydařeném pokusu a hodí flintu do žita. To je ale velká škoda, nezdary jsou totiž velmi prospěšné, protože se z nich můžete poučit a mnoho naučit. Je však zcela pochopitelné, že ne každý se dokáže odhodlat k tomu, aby ihned získával zkušenosti přímo na bojišti.
Sami se teď zkuste zamyslet nad tím, jak se byste se chovali třeba v knihkupectví, když byste hledali nějakou knihu. Chodili byste od regálu k regálu, a kdybyste ji nenalezli, šli byste jinam? Nebo byste si zašli za nějakou prodavačkou a na knihu se zeptali? A co u stánku s časopisy a novinami? Jste schopni ho dokola obcházet a hledat, jestli mají nové číslo vašeho oblíbeného magazínu, a když ho očima nenajdete, odejít? Anebo klidně požádáte o informaci prodavače? Žádáte lidi o radu při hledání nějaké cesty, ulice, budovy, učebny…? Či raději mlčky spoléháte na sebe a hledáte a hledáte?
Pokud totiž s lidmi mluvíte jen minimálně a dělá vám problém je oslovit v jakékoliv běžné situaci a požádat o radu, je jasné že s holkami vám to půjde ještě mnohem hůř. Proto je tu pro vás nejprve cvičiště, na kterém se naučíte s lidmi komunikovat a uvědomíte si, že mluvení nebolí a oslovit jiného člověka není nic trapného. Velkou výhodou cvičiště je hlavně to, že riziko odmítnutí je na jeho poli takřka nulové a tak můžete postupně získat důležitou sebedůvěru a pocit, že komunikace je funkční a prospěšná.